V průběhu dějin lidstvo vyvinulo nespočet zbraní ve snaze získat vojenskou převahu. Některé z nich se však ukázaly být natolik ničivé a nerozlišující, že se mezinárodní společenství shodlo na tom, že by nikdy neměly být použity. Tyto zbraně způsobují obrovské utrpení civilistům, devastují životní prostředí a zanechávají dlouhodobé následky i dlouho po skončení konfliktů.
V tomto článku představujeme žebříček nejnebezpečnějších zbraní, které svět zakázal, a to podrobně od 6. místa až po 1. místo.

6. Zápalné zbraně (Incendiary Weapons)


Zápalné zbraně, jako je napalm nebo bílý fosfor, jsou navrženy k vyvolání požárů a spalování cílů na rozsáhlém území. Po nasazení vytvářejí extrémní teploty, které rychle zapalují budovy, lesy i veškeré hořlavé materiály.
Jejich největším problémem je nerozlišující účinek. Při použití v blízkosti obydlených oblastí jsou civilisté snadno zasaženi plameny a některé látky hoří i při kontaktu s vodou, což vede k těžkým a často smrtelným popáleninám. Proto je jejich použití mezinárodním právem přísně omezeno.

5. Chemické zbraně (Chemical Weapons)


Chemické zbraně využívají toxické látky – například dusivé, puchýřotvorné nebo nervové jedy – k usmrcení či ochromení lidí. Hořčičný plyn, masově používaný během první světové války, patří k nejznámějším příkladům.
I malé množství chemických látek může být smrtelné. Do těla se dostávají vdechnutím nebo přes kůži a jejich šíření je obtížně předvídatelné. Vlivem větru a počasí se často dostávají mimo bojiště, takže civilní obyvatelstvo se stává obětí, což činí tyto zbraně mimořádně nehumánními.

4. Biologické zbraně (Biological Weapons)

Biologické zbraně jsou založeny na použití bakterií, virů nebo toxinů k šíření nemocí. Mezi často zmiňované příklady patří antrax nebo pravé neštovice.
Jejich největší hrozbou je schopnost vyvolat nekontrolovatelné epidemie. Jakmile jsou jednou uvolněny, mohou se nemoci šířit daleko za hranice konfliktu a zasáhnout celé regiony. Následná zdravotní krize pak může přetrvávat dlouhá léta.

3. Kazetová munice (Cluster Munitions)


Kazetová munice se při výbuchu rozpadá na desítky či stovky malých submunicí, které pokrývají širokou oblast. Ačkoliv je vojensky účinná, představuje vážné humanitární riziko.
Velké množství submunice nevybuchne a zůstává v zemi jako neviditelná past. I po skončení války tak dochází ke zraněním a úmrtím civilistů, často dětí, které si tyto předměty pletou s hračkami.

2. Protipěchotní miny (Anti-Personnel Landmines)


Protipěchotní miny jsou zbraně určené k výbuchu při kontaktu s člověkem. Po jejich rozmístění mohou zůstat aktivní i několik desítek let.
Nerozlišují mezi vojákem a civilistou. Oběťmi jsou často farmáři, děti nebo uprchlíci, kteří přicházejí o končetiny nebo utrpí trvalé následky. Kromě lidských tragédií brání miny obnově země a návratu k normálnímu životu.

1. Jaderné zbraně (Nuclear Weapons)


Na prvním místě se nacházejí jaderné zbraně – nejničivější zbraně, jaké kdy lidstvo vytvořilo. Jediný jaderný výbuch dokáže během několika sekund zcela zničit celé město.
Zkáza však nekončí samotnou explozí. Radioaktivní záření způsobuje dlouhodobé zdravotní následky, kontaminuje půdu i vodu a ovlivňuje celé generace. Při masovém použití by jaderné zbraně ohrozily samotnou existenci lidstva.

Závěr

Všechny zbraně uvedené v tomto žebříčku mají společný rys: jejich ničivý dopad dalece přesahuje bojiště. Způsobují obrovské utrpení civilistům, poškozují životní prostředí a destabilizují celé regiony na dlouhá léta.
Celosvětový zákaz těchto zbraní je důkazem, že i ve válce musí existovat určité hranice. Porozumění těmto zbraním není jen studiem historie, ale také důležitým připomenutím hodnoty lidského života a nutnosti usilovat o mírovější svět.