Matematika je často popisována jako „nejvyšší forma lidské intelektuální činnosti“. V této říši abstrakcí, logiky a tvořivosti se během dějin objevovali výjimeční myslitelé — lidé, jejichž nápady změnily nejen matematiku samotnou, ale také fyziku, informatiku, filozofii a vývoj civilizace.
Tento článek představuje žebříček nejslavnějších světových geniálních matematiků, od 15. do 1. místa, vybraných podle čtyř kritérií: historický vliv, originalita, rozsah přínosů a dopad na budoucí generace. Každý matematik je zde uveden s vysvětlením jeho největších úspěchů a významu.

15. Pythagoras


Období: 6. století př. n. l.
Hlavní přínosy: Pythagorova věta, numerická mystika
Pythagoras je známý díky větě o pravouhlém trojúhelníku, kterou jako jeden z prvních systematizoval. Jeho pythagorejská škola spojila čísla s filozofií a duchovními představami. Jeho myšlenka, že „vše je číslo“, položila filozofické základy matematiky.

14. Joseph-Louis Lagrange


Období: 1736–1813
Hlavní přínosy: Lagrangeova mechanika, variační počet, teorie čísel
Lagrange zobecnil Newtonovu mechaniku do elegantní teorie, používané dodnes ve fyzice a inženýrství. Přispěl také k analýze a teorii čísel, čímž si vysloužil pověst jednoho z největších matematiků 18. století.

13. Georg Cantor


Období: 1845–1918
Hlavní přínosy: Teorie množin, hierarchie nekonečen
Cantor způsobil revoluci v matematice zavedením teorie množin a přesným definováním nekonečna. Objevil, že existují různě „velká“ nekonečna, čímž zásadně ovlivnil matematickou logiku i filozofii.

12. Sophie Germain


Období: 1776–1831
Hlavní přínosy: Teorie čísel, teorie pružnosti, dílčí pokroky k Fermatově větě
Přestože jako žena čelila diskriminaci, Germainová se vzdělávala samostatně a položila základy teorie pružnosti. Její výzkum tzv. „Germainových prvočísel“ sehrál roli při pozdějším řešení Fermatovy poslední věty.

11. Évariste Galois


Období: 1811–1832
Hlavní přínosy: Galoisova teorie, teorie grup
Galois, který zemřel v pouhých 20 letech, vytvořil teorii grup a vysvětlil, proč polynomy vyšších stupňů nelze obecně vyřešit pomocí radikálů. Jeho práce zásadně ovlivnila vývoj moderní algebry.

10. John von Neumann


Období: 1903–1957
Hlavní přínosy: Architektura počítačů, axiomatizace kvantové teorie, teorie her
Von Neumann bývá nazýván „největším polyhistorem 20. století“. Navrhl architekturu moderních počítačů, formalizoval kvantovou mechaniku a založil teorii her. Jeho intelekt zasáhl matematiku, fyziku, ekonomii i techniku.

9. Andrew Wiles


Období: 1953–
Hlavní přínosy: Důkaz Fermatovy poslední věty
Wiles v roce 1994 vyřešil Fermatovu poslední větu, která zůstávala otevřená více než 360 let. Jeho práce, založená na hlubokých metodách moderní teorie čísel, je jedním z největších úspěchů současné matematiky.

8. Blaise Pascal


Období: 1623–1662
Hlavní přínosy: Teorie pravděpodobnosti, Pascalův trojúhelník, rané výpočetní stroje
Pascal se podílel na založení teorie pravděpodobnosti a studoval strukturu známou jako Pascalův trojúhelník. Také sestrojil raný mechanický kalkulátor a přispěl k fyzice, filozofii i teologii.

7. Gottfried Wilhelm Leibniz


Období: 1646–1716
Hlavní přínosy: Diferenciální a integrální počet (nezávisle), binární systém
Leibniz nezávisle na Newtonovi objevil infinitesimální počet a zavedl většinu moderního matematického značení. Jeho práce s binárními čísly předjímala vznik moderních počítačů. Byl také významným filozofem.

6. David Hilbert


Období: 1862–1943
Hlavní přínosy: Hilbertův prostor, Hilbertových 23 problémů
Hilbert byl jedním z architektů moderní matematiky. Jeho 23 nevyřešených problémů z roku 1900 určilo směr matematického výzkumu na celá desetiletí. Přispěl k geometrii, analýze i logice.

5. Bernhard Riemann


Období: 1826–1866
Hlavní přínosy: Riemannova geometrie, komplexní analýza, Riemannova hypotéza
Riemann vytvořil geometrii, která později umožnila Einsteinovu obecnou relativitu. Jeho práce v komplexní analýze zásadně ovlivnila obor a jeho Riemannova hypotéza je dodnes jedním z nejvýznamnějších nevyřešených problémů.

4. Archimedes


Období: 3. století př. n. l.
Hlavní přínosy: Metody výpočtu objemu, zákon vztlaku, raná fyzika
Archimedes je považován za největšího matematika starověku. Předjímá integrální počet, určil přesné aproximace π a formuloval zákon vztlaku. Jeho vynálezy se uplatňovaly i ve vojenské technice.

3. Eukleidés (Euclid)


Období: 4.–3. století př. n. l.
Hlavní přínosy: Základy (Elements), eukleidovská geometrie
„Otec geometrie.“ Eukleidés sestavil Základy, které po více než 2000 let tvořily standardní učebnici geometrie. Upevnil důraz na důkazy a logickou strukturu, která definuje matematiku dodnes.

2. Leonhard Euler


Období: 1707–1783
Hlavní přínosy: Analýza, teorie čísel, teorie grafů, Eulerův vzorec
Euler patří k nejplodnějším matematikům všech dob. I po ztrátě zraku publikoval neuvěřitelné množství prací a změnil podobu téměř všech matematických disciplín. Jeho slavná identity
e^{iπ} + 1 = 0
je často označována za nejkrásnější rovnici matematiky.

1. Carl Friedrich Gauss


Období: 1777–1855
Hlavní přínosy: Teorie čísel, metoda nejmenších čtverců, elektromagnetismus, astronomie
Gauss, nazývaný „princ matematiků“, projevil genialitu již v dětství a zásadně ovlivnil teorii čísel, statistiku, geometrii i fyziku. Mnoho pojmů nese jeho jméno: Gaussův zákon, Gaussova čísla či Gaussovo rozdělení. Jeho vliv prostupuje celou moderní vědou.

Závěr

Matematici uvedení v tomto žebříčku nebyli pouhými výbornými počtáři — byli to tvůrci myšlenek, lidé, kteří změnili naše chápání světa. Jejich práce ovlivňuje vědu, techniku, ekonomii, filozofii i každodenní život.
Jak se matematika stále vyvíjí a objevují se nové výzvy, budoucí géniové možná jednou rozšíří tento seznam a zapíší nové kapitoly do dějin lidského myšlení.